Emocionální design se stal důležitým prvkem UX, jelikož klade důraz na to, jak se uživatelé cítí při používání digitálních produktů. Podle teorie Donalda Normana existují tři úrovně emocionálního designu: viscerální, behaviorální a reflexivní.
„V dnešním konkurenčním digitálním světě nestačí, aby věci jen ‚fungovaly‘; lidé chtějí při jejich používání také něco cítit.“
— Harsha Royal
Tyto vrstvy ovlivňují vizuální přitažlivost, použitelnost a hlubší emocionální napojení na produkt. Designéři využívají vyprávění příběhů, mikrointerakce, personalizaci a empatii, aby vytvořili emocionálně rezonující zážitky. Výzvou však zůstává udržení autentického přístupu bez přehnané manipulace, která by mohla uživatele odradit.
(Obrázek z upoutávky: Alessi Juicy Salif)