Vysílací rada chce registrovat audiovizuální tvůrce s živnostenským listem

Rozruch mezi tvůrci online videa a podcastů způsobila tisková zpráva, kterou včera vydala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Regulační úřad připomíná audiovizuálním tvůrcům, že podle § 5 zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání podléhají oznamovací povinnosti.

Tisková zpráva samotná příliš nepomáhá tvůrcům v orientaci v jejich povinnostech. Pracuje s termíny jako vlogger, které se už dvacet let nepoužívají, a odkazuje na ustanovení zákona, které ale definuje povinné subjekty rekurzí.

RRTV patrně netuší, koho bude regulovat, protože namísto digitální služby, kterou byste u nově vznikající povinnosti obracející se na digital natives očekávali, předkládá tvůrcům formulář v PDF, který od nich vyžaduje i data, kterými stát už disponuje v centrálních registrech, protože povinnými tu jsou subjekty již dříve registrované k živnosti. Tomu odpovídá také jazyk dokumentu, kde se například dozvíte, že máte vyplnit Jurisdikční kritérium ve smyslu § 3 odst. 2 až 4. RRTV také patrně nemá představu, kolik subjektů by jí oznámená regulace postihla.

Kritici z řad audiovizuálních tvůrců zdůrazňují, že odkazování na evropskou směrnici o audiovizuálních mediálních službách neznamená, že ohlašovací povinnost vyplívá z ustanovení této směrnice. V jiných evropských zemích registraci podléhají pouze subjekty od určité výše obratu. Ovšem i tuto informaci již stát má z daňových přiznání a z dat, které vyžaduje od elektronických tržišť jako je třeba Youtube. Stát tady tedy své povinnosti vyplývající z evropské směrnice přenáší na občany a jiné daňové poplatníky.

Další výtky směřují k tomu, že RRTV v tiskové zprávě nerozlišuje vysílání od zpřístupňování nahrávek. Zpřístupňování nahrávek ošetřuje o dvanáct let novější zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek. Přecijen zákon z roku 2010 úplně ještě nemohl předjímat aktuální stav, protože například Youtube se stalo mainstreamem až po roce 2014, kdy službu začala vést Susan Wojcicki.

Celá kauza ale asi zase brzy odejde do věčných lovišť, protože se do situace vložil ministr kultury Martin Baxa.