Poznáte triky webů založené na kognitivním zkreslení?

Kognitivní zkreslení (cognitive bias) jsou systematické chyby v myšlení, úsudku nebo rozhodování. Vycházejí z omezení a zjednodušení postupů, kterými získáváme a zpracováváme informace nebo jak používáme své znalosti.

Kognitivní zkreslení se využívá při návrhu uživatelského rozhraní s dark patterns. Designéři tak ovlivňují rozhodování uživatele a manipulují jeho chování. Jako neetická strategie se často používá v marketingu, e-commerce nebo v aplikacích s cílem zvýšit angažovanost, konverze nebo prodeje.

Znáte některé konkrétní způsoby využití kognitivního zkreslení z webů, které navštěvujete?

Efekt ukotvení (Anchoring Bias): Lidé mají tendenci spoléhat se na první informaci, kterou obdrží (tzv. „kotva“), při rozhodování.

E-shop zobrazuje smyšlenou původní cenu produktu vedle snížené ceny, čímž se zvýší vnímání hodnoty nabídky. Uživatel pak považuje slevu za výhodnější.

Efekt neschopnosti odmítnout (Foot-in-the-door Bias): Lidé mají tendenci pokračovat v souhlasu s dalšími požadavky poté, co souhlasí s menším, prvotním požadavkem.

Design rozhraní může nejprve požádat uživatele o jednoduché, malé akce, jako je například registrace pomocí e-mailu. Jakmile uživatel souhlasí, je pravděpodobnější, že později provede složitější úkony, jako je nákup nebo odběr.

Efekt nedostatku (Scarcity Bias): Lidé mají tendenci považovat něco za cennější, pokud je to vzácné nebo omezené.

Prvky, jako je odpočítávání, informace o omezené skladové zásobě nebo upozornění na to, kolik dalších lidí právě zvažuje stejný produkt, zvyšují naléhavost a svádějí uživatele k rozhodnutí pod tlakem.

Efekt společenského důkazu (Social Proof Bias): Uživatelé mají tendenci dělat to, co vidí, že dělají ostatní, zejména v situacích nejistoty.

Zobrazení recenzí, hodnocení nebo počtu lidí, kteří již produkt zakoupili či používají, zvyšuje důvěru a může přesvědčit další uživatele k podobnému jednání.

Efekt potvrzení (Confirmation Bias): Lidé mají sklon vyhledávat a upřednostňovat informace, které potvrzují jejich existující přesvědčení.

Personalizace obsahu, která odráží preference uživatele na základě jeho předchozího chování, může posílit uživatelovu angažovanost a udržet ho déle na stránce.

Efekt kontrastu (Contrast Effect): Vnímání hodnoty nebo atraktivity je ovlivněno porovnáním s jinými prvky.

Zobrazení dražší varianty vedle levnější (například různých úrovní předplatného) může způsobit, že levnější varianta bude vypadat jako výhodnější a tím přimět uživatele k nákupu.

Efekt předčasné závaznosti (Commitment Bias): Lidé mají tendenci setrvávat v závazcích, které učinili, i když to není v jejich nejlepším zájmu.

Nabídka bezplatné zkušební doby s následným automatickým přechodem na placenou verzi často využívá tohoto zkreslení, protože uživatelé mají tendenci pokračovat v placeném odběru, jakmile se jednou zavázali.

Efekt „FOMO“ (Fear of Missing Out): Strach z toho, že zmeškáme příležitost nebo něco důležitého, nás vede k impulzivnímu jednání.

Používání oznámení typu „Poslední šance!“ nebo „Zbývá pouze 2 hodiny!“ vyvolává pocit naléhavosti a motivuje uživatele k akci.

Efekt zarámování (Framing Effect): Rozhodování je ovlivněno tím, jak jsou informace prezentovány.

Nabídky zvýrazňují pozitivní aspekty („Ušetřete 20 %“) nebo vyvolávají pocit ztráty („Přijdete o 20 %, pokud nenakoupíte nyní“). Toto rámování ovlivňuje, jak uživatel vnímá nabídku.

Efekt rozdělené pozornosti (Decoy Effect): Představuje zavedení třetí, méně atraktivní možnosti, která má za cíl zvýšit atraktivitu jedné z původních dvou možností.

E-shopy nabízejí tři úrovně produktů (např. malý, střední a velký balíček), kde je střední balíček navržen tak, aby byl nejméně výhodný, což zvýší šanci, že si uživatel vybere dražší nebo nejlevnější variantu.

Tak jak? Vybavily se vám weby, které se přidaly na temnou stranu síly a využívají proti vám kognitivní zkreslení?

(Obrázek z upoutávky: Carmelo Bayarcal z Wikipedie, CC BY-SA)