Tři méně známé zákony UX
Priyadarshi se na Mediu pustil do popisování tří méně známých zákonů UX:
Efekt přihlížejícího (bystander effect)
Efekt Zeitgarnikové (cliffhanger ending)
Pelzmanův efekt (risk compensation)
Efekt přihlížejícího, známý z psychologie, ovlivňuje i digitální svět a UX design. Tento jev způsobuje, že v kolektivu lidé častěji váhají jednat, očekávajíce, že to udělá někdo jiný. To vede k nehlášeným chybám, toxickým komunitám a hromadění nevyřešených úkolů v týmových nástrojích. Designéři mohou tento problém řešit personalizovanými výzvami, posilováním sociálního důkazu a odměňováním aktivního zapojení. Klíčem je navrhnout prostředí, které uživatele motivuje k odpovědnosti a akci.
Efekt Zeitgarnikové vysvětluje, proč si více pamatujeme nedokončené úkoly než ty dokončené. UX design tento psychologický princip využívá k udržení pozornosti uživatelů. Progress bary, gamifikace s neúplnými odměnami, připomenutí opuštěných košíků a obsahové teasery efektivně podporují návrat uživatelů k nedokončeným úkolům. Díky tomuto přístupu mohou designéři motivovat uživatele k akci a zvýšit míru zapojení.
Pelzmanův efekt ukazuje, jak bezpečnostní prvky mohou paradoxně zvyšovat rizikové chování uživatelů. Pocit bezpečí vede k přehnané spolehlivosti na funkce, jako jsou indikátory „silného hesla“ nebo autopiloty v autě, což může snížit opatrnost. Uživatelé často ignorují varování, spoléhají na systém a riskují. Řešením je transparentní komunikace o limitech, edukace o uživatelské odpovědnosti, vyvážení jednoduchosti a bezpečnosti, adaptivní připomínky a testování zneužití. Dobře navržené bezpečnostní prvky by měly chránit uživatele, aniž by podporovaly bezstarostnost.