Mentální modely: proč si lidé vytvářejí pověry při používání techniky

Tohle je asi nejstarší text, na který jsme z Jednohubek zatím odkazovali. Zároveň je to asi první odkaz na doménu americké armády .mil. Když Donald Arthur Norman uzavřel hledání příčin nehody jaderné elektrárny na Třímílovém ostrově, pokračoval počátkem 80. let projektem pro Úřad námořního výzkumu na téma mentálních modelů. Z projektu vznikla osmistránková zpráva Some Observations on Mental Models (PDF, 2 MB).

Norman zkoumal mentální modely, které si lidé vytvářejí při používání technologií. Zjistil, že tyto modely jsou často neúplné, nestabilní a pavědecké – uživatelé si osvojují nadbytečné rituály a pověry pro pocit jistoty. Například při práci s kalkulačkou uživatelé často opakovaně mačkají tlačítko CLEAR, aby měli jistotu, že přístroj resetovali, i když to není nutné.

Mentální modely tedy mnohdy kladou důraz na fyzickou akci na úkor myšlení. To ukazuje, že lidé často obětují přesnost a efektivitu kvůli jistotě a jednoduchosti.

Norman už v téhle zprávě pracuje také s termínem koncepční model. To je model, na kterém je založen design. Projekt vznikal pro účely tréninku námořníků a letců, takže se Norman zabýval tím, jak koncepční model snadno překlopit do správného mentálního modelu.

Podle něj musíme u každého návrhu sledovat, aby byl:

• naučitelný (learnability)

• funkční (functionality) a

• použitelný (usability)

Jen v takovém případě si budou uživatelé vytvářet mentální modely, které jsou v souladu s tím koncepčním.

Pojem mentální model pochází pravděpodobně z práce skotského psychologa Kennetha Craika, který v roce 1943 vydal knihu The Nature of Exploration. Pokud vás neužije na staré knížky a výzkumné zprávy, dostanete základní povědomí o mentálním modelu ze slovníkového hesla na Interaction Design Foundation.

(Fotografie z upoutávky: David Matos na Unsplash)