Lidé na webu nečtou

Lidé na webu nečtou. Skenují, přeskakují a hledají, co potřebují. Když to nenajdou hned, stránku zavřou a jdou jinam.

Otevřete webovou stránku. Přelétnete nadpis, zachytíte pár tučně zvýrazněných slov, projdete si seznam nebo první větu v odstavci. Pokud nic nezaujme, posunete se dál. Nebo prostě odejdete.

Výzkumy říkají, že 79 % lidí web jen skenuje. Pouze 16 % čte slovo od slova. Nejčastější způsob? F-vzor. Nejdřív přečtou pár řádků, pak už jen letmo přeskakují nadpisy a první slova v odstavcích. Pokud je nic nezachytí, přestanou se snažit.

V odborných studiích se mluví o tříprůchodovém čtení: skenování, skimování a lucidním čtení.

Při skenování čtenář rychle těká očima po stránce. Vnímá rozložení textu, hledá nadpisy, odstavce, tabulky, seznamy, ilustrace a další vizuální prvky, aby si udělal představu o struktuře a důležitosti jednotlivých částí.

Skimování je povrchní čtení. Na základě prvního dojmu čtenář prochází nadpisy, úvody odstavců, zvýrazněné části a seznamy. Cílem je zjistit, zda má smysl některé pasáže číst důkladněji.

Lucidní čtení je skutečné soustředěné čtení. Čtenář se věnuje vybraným částem textu s plnou pozorností a snaží se jim porozumět do hloubky.

Co s tím? Web musí být přehledný, srozumitelný a snadno skenovatelný.

• Silné nadpisy, které dávají smysl i samy o sobě.

• Krátké odstavce, ideálně tři až čtyři věty.

• Zvýrazněné důležité informace – tučně, kurzívou, barvou.

• Seznamy a odrážky, protože jsou přehlednější než dlouhé bloky textu.

• To nejdůležitější patří nahoru, detaily až dolů.

Lidé na webu nečtou, protože nemusí. Když informaci nepochopí hned, jdou jinam. Cílem není donutit je číst, ale umožnit jim rychle najít to, co hledají.

Převrácená pyramida

ŘSoW #56