Google pustí na web jen třetinu vyhledávání. AI je teprve na začátku hype-cyklu. Designování začíná obsahem. Příliš dobrá portfolia. Jak upravit web pro neslyšící?
Děkujeme, že zmiňujete téma přístupnosti webových stránek pro neslyšící uživatele českého znakového jazyka! Mnoho lidí si skutečně neuvědomuje, že neslyšící, kteří v komunikaci preferují český znakový jazyk a češtinu se učí de facto jako jazyk cizí, mohou mít (a často mají) s porozuměním česky psaných textů problémy. Děkujeme, že tuto důležitou informaci šíříte!
Ve vašem článku "Znakový jazyk neslyšících je další jazyková verze webu" bohužel hned po prvním odstavci následují nepřesnosti či úplně nepravdivé informace, které by mohly poskytnout nesprávný obraz o této problematice. Proto si dovolím je okomentovat:
Při tlumočení mezi češtinou a českým znakovým jazykem tlumočník (stejně jako při tlumočení mezi češtinou a angličtinou) analyzuje výchozí sdělení a převádí ho do cílového jazyka s cílem najít ekvivalentní a po jazykové stránce (gramatické i stylistické) správné vyjádření. Pokud je tlumočení kvalitní, je srozumitelné a předává všechny významové nuance, vtipy i kulturní odlišnosti. Projev tlumočníka rozhodně není plochý. Může se stát, že tlumočníkovi něco „uteče“, ale rozhodně by se to nemělo stávat pravidelně.
Nevím přesně, v jaké souvislosti se zde o tlumočení vyjadřujete, při zpřístupňování webových stránek bychom mluvili spíše o překladu, což je hodně odlišný proces a při překladu by se to, že něco "uteče" nemělo dít vůbec, neboť při překladu má překladatel čas na přípravu, jeho práce je kontrolována po jazykové i obsahové stránce revizními pracovníky, než je natáčena na finální videoznáznam v ateliéru, takže chyby, jako je vynechání narážky či vtipu, by se vůbec neměly stát.
Dále jste psal o „Znakopisu“ (SignWriting), což není vzhledem k tématu moc relevatní. SignWriting v ČR používalo jen několik nadšenců či výzkumníků znakových jazyků a většina českých neslyšících o něm ani neví. Článek na webu Ruce.cz, na který odkazujete, je starý 20 let, neobsahuje žádné zdroje a obsahuje řadu nepřesných a zavádějících informací. Jedná se spíše o ideu autorky a než o popis reálného využití SignWritingu v bežném životě, zvláště v dnešní době, kdy je možné na denní bázi nahrávat a posílat videozprávy.
Co se týče umělé inteligence, ta zatím nepřináší naději na kvalitní překlad znakových jazyků. Pro znakové jazyky máme ve srovnání s mluvenými jazyky téměř nulovou databázi dat, která je navíc tematicky velmi omezená. Vývoj AI pro překlad znakových jazyků je tedy otázkou daleké budoucnosti.
Na závěr píšete: "Jako nejvhodnější pro zpřístupnění webu neslyšícím se jeví vytvořit svébytnou jazykovou verzi stránek s videem ve znakovém jazyce doplněném o titulkování v češtině, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat."
- Ani s tímto nemohu zcela souhlasit. Ano, nejvhodnější pro zpřístupnění webu neslyšícím je vytvořit svébytnou jazykovou verzi stránek s videi v českém znakovém jazyce, která jim dávají plnohodnotný přístup k informacím. To, že se ve videích vyhledává jinak než v psaném textu je pravda a musí to být zohledněno, například tím, že videa mají nadpisy, krátké popisy obsahu (ideálně v easy to read / přístupné češtině) a funkci rychlého přehrávání. Nutnost titulkování, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat, nedává smysl, pokud neslyšící špatně rozumí českým textům.
Závěrem ještě jednou děkuji, že se tomuto tématu věnujete. Věřím, že jste se snažil přiblížit různé aspekty této problematiky. V případě potřeby jsem vám k dispozici i v budoucnu, velmi si vážíme každého, kdo téma šíří.
Děkuji za komentář, paní Pešková! Převzal jsem citace z něj do původního článku, aby poskytly čtenáři upřesnění a kontext. Aktivity Deaf Friendly sledujeme a držíme vám pěsti.
U umělé inteligence jsem optimističtější. Myslím, že není tak těžké vytvořit model, který bude překládat text z mluvených jazyků do znakových. Pro výstup se pak může použít animační engine (klidně herní, nemusí to být AI) pro znakování s videoavatarem. Každé video třeba na Youtube by pak mohlo mít generovaný překlad do znakového jazyka, jako mají dnes generované přepisy. Televizní vysílání by mohlo i na komerčních kanálech mít generovaný překlad šířený třeba přes HbbTV, které je dnes v každé smart TV. Do prohlížečů (i mobilních) by šlo stáhnout plugin, který přeznakuje kterýkoli text. Možná byste se mohli spřáhnout s nějakou univerzitou a říct si o peníze u TA ČR. Jak to jednou bude pro češtinu, půjde to snadno portovat pro další znakové jazyky, takže by technologie našla uplatnění i na větších trzích.
Pokud v tomto odvětví něco podnikáte, doporučuji se obrátit na Ústav bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících a dílčí kroky s nimi konzultovat, za posledních 20 let bylo mnoho pokusů o různé avatary a všechny s nepříliš velkým úspěchem. Dokonce Světová federaci neslyšících k tomu vydala i prohlášení, že toto není cesta. Sic je několik let staré a vím, že AI a technologie obecně jdou dopředu rychlostí a způsobem, jaký si ani neumíme představit, na druhou stranu je ze strany vývojářů dost podceňováno např. že:
1. Znakové jazyky jsou mají složitější strukturu a fungování, než se na první pohled zdá, např. nosiči významu jsou nejen tvary a pohyby rukou, ale i pohyb hlavy a mimika obličeje a pohyb trupu (např. podmínka je vyjádřena pohybem trupu směrem vpřed/vzad),
2. Znakové jazyk jsou popsány mnohem méně než jazyky mluvené a máme mnohem méně materiálů v databázích a už vůbec ne v databázích různě otegovaných jako je např. korpus, takže je i méně možností z čeho může technologie vycházet / učit se.
3. Ani v případě jazyků mluvených (byť detailně popsaných) nejsou odborníci v oblasti translatologie z generovaných překladů úplně nadšeni (nikoliv proto, že by se báli o svoji práci :-), protože překládání je umění, kdy sdělovaný obsah formulujete znovu pro novou cílovou skupinu, v určitém kontextu, nejde o převod slov a vět, ale sdělení, mnohdy kulturně náročně předatelnému, proto je i u překladu nutný ten pracovní tým a proces, kdy se překlad různě po jazykové i obsahové stránce kontroluje, aby byly předány správným způsobem i potřebné konotace... Věřím, že jednoznačná sdělení typu "vlak přijíždí do stanice" technologie zvládne, ale takové sdělení je asi srozumitelné i neslyšícím, kteří si to přečtou... Nevidím to jako pesimismus, ale limit, který jako odborníci (lingvisté i translatologové) stále vidíme.
Děkujeme, že zmiňujete téma přístupnosti webových stránek pro neslyšící uživatele českého znakového jazyka! Mnoho lidí si skutečně neuvědomuje, že neslyšící, kteří v komunikaci preferují český znakový jazyk a češtinu se učí de facto jako jazyk cizí, mohou mít (a často mají) s porozuměním česky psaných textů problémy. Děkujeme, že tuto důležitou informaci šíříte!
Ve vašem článku "Znakový jazyk neslyšících je další jazyková verze webu" bohužel hned po prvním odstavci následují nepřesnosti či úplně nepravdivé informace, které by mohly poskytnout nesprávný obraz o této problematice. Proto si dovolím je okomentovat:
Při tlumočení mezi češtinou a českým znakovým jazykem tlumočník (stejně jako při tlumočení mezi češtinou a angličtinou) analyzuje výchozí sdělení a převádí ho do cílového jazyka s cílem najít ekvivalentní a po jazykové stránce (gramatické i stylistické) správné vyjádření. Pokud je tlumočení kvalitní, je srozumitelné a předává všechny významové nuance, vtipy i kulturní odlišnosti. Projev tlumočníka rozhodně není plochý. Může se stát, že tlumočníkovi něco „uteče“, ale rozhodně by se to nemělo stávat pravidelně.
Nevím přesně, v jaké souvislosti se zde o tlumočení vyjadřujete, při zpřístupňování webových stránek bychom mluvili spíše o překladu, což je hodně odlišný proces a při překladu by se to, že něco "uteče" nemělo dít vůbec, neboť při překladu má překladatel čas na přípravu, jeho práce je kontrolována po jazykové i obsahové stránce revizními pracovníky, než je natáčena na finální videoznáznam v ateliéru, takže chyby, jako je vynechání narážky či vtipu, by se vůbec neměly stát.
Dále jste psal o „Znakopisu“ (SignWriting), což není vzhledem k tématu moc relevatní. SignWriting v ČR používalo jen několik nadšenců či výzkumníků znakových jazyků a většina českých neslyšících o něm ani neví. Článek na webu Ruce.cz, na který odkazujete, je starý 20 let, neobsahuje žádné zdroje a obsahuje řadu nepřesných a zavádějících informací. Jedná se spíše o ideu autorky a než o popis reálného využití SignWritingu v bežném životě, zvláště v dnešní době, kdy je možné na denní bázi nahrávat a posílat videozprávy.
Co se týče umělé inteligence, ta zatím nepřináší naději na kvalitní překlad znakových jazyků. Pro znakové jazyky máme ve srovnání s mluvenými jazyky téměř nulovou databázi dat, která je navíc tematicky velmi omezená. Vývoj AI pro překlad znakových jazyků je tedy otázkou daleké budoucnosti.
Na závěr píšete: "Jako nejvhodnější pro zpřístupnění webu neslyšícím se jeví vytvořit svébytnou jazykovou verzi stránek s videem ve znakovém jazyce doplněném o titulkování v češtině, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat."
- Ani s tímto nemohu zcela souhlasit. Ano, nejvhodnější pro zpřístupnění webu neslyšícím je vytvořit svébytnou jazykovou verzi stránek s videi v českém znakovém jazyce, která jim dávají plnohodnotný přístup k informacím. To, že se ve videích vyhledává jinak než v psaném textu je pravda a musí to být zohledněno, například tím, že videa mají nadpisy, krátké popisy obsahu (ideálně v easy to read / přístupné češtině) a funkci rychlého přehrávání. Nutnost titulkování, aby bylo možné videa fulltextově prohledávat, nedává smysl, pokud neslyšící špatně rozumí českým textům.
Závěrem ještě jednou děkuji, že se tomuto tématu věnujete. Věřím, že jste se snažil přiblížit různé aspekty této problematiky. V případě potřeby jsem vám k dispozici i v budoucnu, velmi si vážíme každého, kdo téma šíří.
Za Deaf Friendly,
Kateřina Pešková
https://www.deaffriendly.cz
Děkuji za komentář, paní Pešková! Převzal jsem citace z něj do původního článku, aby poskytly čtenáři upřesnění a kontext. Aktivity Deaf Friendly sledujeme a držíme vám pěsti.
U umělé inteligence jsem optimističtější. Myslím, že není tak těžké vytvořit model, který bude překládat text z mluvených jazyků do znakových. Pro výstup se pak může použít animační engine (klidně herní, nemusí to být AI) pro znakování s videoavatarem. Každé video třeba na Youtube by pak mohlo mít generovaný překlad do znakového jazyka, jako mají dnes generované přepisy. Televizní vysílání by mohlo i na komerčních kanálech mít generovaný překlad šířený třeba přes HbbTV, které je dnes v každé smart TV. Do prohlížečů (i mobilních) by šlo stáhnout plugin, který přeznakuje kterýkoli text. Možná byste se mohli spřáhnout s nějakou univerzitou a říct si o peníze u TA ČR. Jak to jednou bude pro češtinu, půjde to snadno portovat pro další znakové jazyky, takže by technologie našla uplatnění i na větších trzích.
Pokud v tomto odvětví něco podnikáte, doporučuji se obrátit na Ústav bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících a dílčí kroky s nimi konzultovat, za posledních 20 let bylo mnoho pokusů o různé avatary a všechny s nepříliš velkým úspěchem. Dokonce Světová federaci neslyšících k tomu vydala i prohlášení, že toto není cesta. Sic je několik let staré a vím, že AI a technologie obecně jdou dopředu rychlostí a způsobem, jaký si ani neumíme představit, na druhou stranu je ze strany vývojářů dost podceňováno např. že:
1. Znakové jazyky jsou mají složitější strukturu a fungování, než se na první pohled zdá, např. nosiči významu jsou nejen tvary a pohyby rukou, ale i pohyb hlavy a mimika obličeje a pohyb trupu (např. podmínka je vyjádřena pohybem trupu směrem vpřed/vzad),
2. Znakové jazyk jsou popsány mnohem méně než jazyky mluvené a máme mnohem méně materiálů v databázích a už vůbec ne v databázích různě otegovaných jako je např. korpus, takže je i méně možností z čeho může technologie vycházet / učit se.
3. Ani v případě jazyků mluvených (byť detailně popsaných) nejsou odborníci v oblasti translatologie z generovaných překladů úplně nadšeni (nikoliv proto, že by se báli o svoji práci :-), protože překládání je umění, kdy sdělovaný obsah formulujete znovu pro novou cílovou skupinu, v určitém kontextu, nejde o převod slov a vět, ale sdělení, mnohdy kulturně náročně předatelnému, proto je i u překladu nutný ten pracovní tým a proces, kdy se překlad různě po jazykové i obsahové stránce kontroluje, aby byly předány správným způsobem i potřebné konotace... Věřím, že jednoznačná sdělení typu "vlak přijíždí do stanice" technologie zvládne, ale takové sdělení je asi srozumitelné i neslyšícím, kteří si to přečtou... Nevidím to jako pesimismus, ale limit, který jako odborníci (lingvisté i translatologové) stále vidíme.